Proč je kostel pojmenován po sv. Gothardovi?

(sestavil a sepsal Jiří Schőnbach z Krupé)

Sv. Gothard se narodil r. 961 v Rittenbachu u Neideralteichu v Bavorsku. Byl přísně vychován a připravován od malička k životu duchovnímu. Již jako mnich v roce 990 doprovázel arcibiskupa Salzburského Fridricha do Itálie a v r. 996 se stal opatem kláštera Niederalteinského. Vedl přísný asketický život. Roku 1122 byl vysvěcen biskupem Hildesheimským, nástupcem svatého Bernwarda. Zbudoval ve své farnosti několik kostelů a kláštěrů, založil vyšší školu a několik sociálních zařízení. Již v roce 1131 papež Inocent II. prohlásil biskupa Gotharda za svatého. V letech 1133 – 1172 byl k jeho cti zbudován nádherný chrám nesoucí jeho jméno.

Pověst praví,

že sv. Gothard svého času navštívil sv. Vojtěcha v Břevnovském klášteře v Praze. Oba měli v úmyslu se vzájemně poradit jak řešit stejné morální a duchovní problémy, jež trápily oba přední církevní představitele v jejich diecézích. Šířila se mezi farníky bezbožnost, nezachovávali Boží přikázání, osobní spory řešili tělesným násilím, vraceli se k pohanství a množily se další morální prohřešky.

Kněz Gothard volil známou cestu z Bavorska přes Krušné Hory do Prahy. Cesta vedla též přes náš kopec Stráž. Na jihozápadním cípu kopce, kde bývalo staré pohanské pohřebiště a byly zde nalezeny staré urny / zbytky jsou uloženy v muzeu v Rakovníku /, se rozkládal hřbitov s kapličkou. Zde spočinul budoucí sv. Gothard, aby načerpal sil k dalšímu putování. Líbezný pohled do okolí ho okouzlil. Pod jeho nohama se rozléval poměrně rozsáhlý rybník Chobot, po jeho levé ruce šuměl borový les / Bory /. Po pravé ruce se vypínalo pohoří Džbán s hradem a tam v dáli v hlubokých lesích na úpatí Džbánu bylo kdysi keltské sídliště. Kolem hřbitova se rozkládala malá osada Kostelík, jejíž obyvatelé se živili jednak zemědělstvím a též udržováním známé mezinárodní cesty a pečovali o bezpečnost cestování. Původní stráž byla součástí bezpečnostních hlásek proti loupežným přepadům kmene Luňanů, kteří často napadali území patřící kmenu Čechů. Tuto místní soustavu tvořily mimo jiné i hlásky na Džbánu a pouštině. V případě nebezpečí zapalovali strážci vatry a tím rychle vyrozumívali další hlásky a obyvatelstvo, že se blíží nebezpečí. Traduje se, že na počest pobytu sv. Gotharda vysvětili později věřící na tomto místě nově vybudovaný kostel jeho jménem.