Obsah

 

Chmelové známky
 
( čerpáno z Bručánovských listů – autorem tvůrce muzea Jaroslav Vitner )
 
V druhé polovině 19. století pravděpodobně začaly sloužit k evidenci odvedené práce. Této době se přisuzuje vznik kovářských známek, které si hospodář zhotovil sám, nebo za pomoci místního kováře. Byly různého tvaru, vyrobené z plechu buď černého nebo pozinkovaného případně mosazného. Zpravidla na nich bylo vyražené číslo hospodářství nebo iniciály hospodáře a někdy i jejich nominální hodnota.
Pak povětšině následovaly známky ražené a to na konci 19. století a začátku 20. století. Razily se v ražebnách, které začaly vznikat na celém území Čech. Nejznámější jsou v Praze Karnet a Kyselý, I.B. Pichl a v Žatci Rudolf Lässig. K roku 1929 bylo 11 000 pěstitelů a to ve 237 obcích ne německé jazykové straně a 116 na české., takže se jim jednalo o slibný počet. Tyto známky měly povětšině tvar kruhový, převážně o průměru 21 mm a 25 mm. Materiálem byla hlavně mosaz nebo hliník, méně pak měď, železo, zinek, poniklovaný zinek, olovo. Na těchto známkách už bylo vyznačené jméno, název firmy, adresa, určení i hodnota, popřípadě i povolání ( rolník, farmář ). Některé strojně ražené měly na zadní straně ornamenty, šištice, lístky, hvězdičky, ratolesti, květiny a pochopitelně hodnotu známky.
Následovaly barevné plasty, které používaly převážně vzniklá JZD. V krátké době na přelomu padesátých a šedesátých let začala družstva užívat papírové chmelové známky různých odstínů a s vyražením roku sklizně. S postupující mechanizací sklizně ztratily známky svůj účel a dnes jsou pouze předmětem zájmu sběratelů a chmelařských historiků.
Dále jsou známy i další známky a to anonymní, které mají vyraženou hodnotu a nelze je přiřadit pěstiteli ( chybí o něm údaje ), dále pak známky pivní, chlebové, mlékárenské, zálohové a dokonce se mi podařilo sehnat známku uhelnou na 25kg uhlí z dolu Jan Křtitel ze Hředel. Tyto známky sloužily jako deputátní. Zálohové pak k vrácení vydané částky.
Když večer pak byly známky spočítány, odevzdány, a počet zapsán do sešitu k příslušnému jménu a dle počtu známek pak došlo na konci chmelů k výplatě peněz, dle předem stanovené odměny za věrtel.
V proutěném koši pak je ukázka chmelnic a česáčů z dávného minula. Vedle je část vozíku ze sušárny, kam byl chmel po načesání odvážen. Na tento vozík se vytahovaly lístky již usušeného chmele a tyto byly ručně vysýpány na sušárně na hromady. Byl opatřen malými kolečky, aby mohl být přesouván pod jednotlivé lístky a mohl poodjet do komor. Ve vozíku se nachází lubák na přenášení usušeného chmele. Lopata je určená k hrnutí chmele a dřevěné trojhranné vidle na prohrnování. Nad ním je pověšen žok, do kterého se později po usušení a nakropení chmel sypal a určený pracovník – šlapač – jej uvnitř šlapal a byl neustále zasýpán chmelem shora, dokud sám nevystoupal na vrstvě nahoru. Pak se žok zašil. Jeho vážení a zaplombování a vypsání certifikátu prováděl chmelařský důvěrník známkovny. Následně mohl být chmel odvezen do skladů Chmelařství v Žatci, Rakovníku, Mšeci či Milostínu. Vedle na nástěnce jsou ukázky pohledů, které posílali každoročně tisíce a tisíce česáčů z chmelařských oblastí domů. Vedle nádherné skříně je umístěn starý pivní sud a dvě pípy. Nad ním visí uznání mého děda, jenž byl dlouhá léta předsedou Českého chmelařského družstva. Vedle je pověšeno povídání o historii chmele a propagační brožura z roku 1935. A nyní uprostřed místnosti překrásná černá skříň. V pravém křídle jsou uloženy dokumenty o chmelu, vlevo pak učebnice a kalendáře. Uprostřed za sklem jsou encyklopedie, porcelán a různé lahvičky a flakóny a též nezařazené dokumenty.Na skříni jsou staré pivní lahve s nápisy pivovarů a též lahve od sodovky a limonád.

19. 3. 2024

PROSÍM POZOR !!!

AktualityZobrazit více

14. 3. 2024

Upozornění na odstávku elektřiny

AktualityZobrazit více

8. 3. 2024

HASIČSKÝ PLES

AktualityZobrazit více

8. 3. 2024

DĚTSKÝ KARNEVAL 24.3.2024

AktualityZobrazit více

23. 2. 2024

KONTROLA ČIPU

AktualityZobrazit více